JIDLO

Inspirovana dnesnim kulinarskym zazitkem v menze a hlavne vcerejsi bajecnou belgickou veceri, rozhodla jsme se, ze se s Vama o sve dojmy z mistniho jidla podelim :)
Portugalska kuchyne je tak rozsahla, ze to nemuzu do jednoho prispevku pojmout, tak zacnu tim, co uz jsem tu stihla ochutnat, a budu postupne casem pridavat dalsi. Misto tady si to rozhodne zaslouzi, jidlo je na Portugalsku skoro to nejlepsi (coz dokazuje mych 10 kilo, ktere jsem zvladla pribrat behem Erasmus pobytu v Coimbre.)

Zacnu sladkym, na kterym si ja zas tak neujizdim, ale vetsina lidi Vam tu rekne, jak moc miluje portugalske sladkosti. Nejznamejsi je tzv. PASTEL DE NATA. Tak se tomu rika obecne v celem Portugalsku, ale v Lisabonu ty nejlepsi pastely najdete ve ctvrti Belem, o ktere jsem tu uz driv psala, kde se nachazi originalni cukrarna, kde tyhle dortiky pecou a kde je muzete konzumovat jeste teple - tam ho dostanete pod nazvem PASTEL DE BELEM, v tehle uzasne, ale vzdycky turistama narvane pastelarii:

O co se jedna? Na recept se me neptejte, mam pocit, ze to musi byt straaasne tezke na pripravu a pece se to a vubec, to neni nic pro me (obzvlast, kdyz se tu vsude da za zhruba 70 centu koupit). Prvni dojem jsem mela, ze to je jakysi kosicek naplneny vajecno-pudingovym kremem a prejete-li si, posypany skorici, ale s nasim pudingem to nema pry nic spolecneho. Pro ilustraci obrazek tady:


Portugalske narodni jidlo je tzv. BACALHAU. Ve slovniku se dozvite, ze se jedna o tresku, ale vsadim se, ze si takhle tresku nikdo nepredstavi:

V teto forme (na slunci vysusena a nasolena ryba) se dovazi z Norska (takze vysusena a nasolena proto, aby vydrzela prepravu lodi), ale samozrejme se takhle nekonzumuje. Nekde jsem cetla, ze existuje az 1000 receptu na upravu bacalhau, ja jsem teda ochutnala jen dva, z toho i ten asi nejznamejsi, BACALHAU COM NATAS. A je to jedno z mych nejoblibenejsich jidel tady. V tomhle pripade recept znam, pze jsem byla u toho, kdyz mi to bylo vareno:) - predvari se brambory, osmazi cibule, pak se to da vsechno do zapekaci misky s nadrobno natrhanymi kousky tresky (ktera se musi predtim alespon noc odmacet ve vode, aby se zbavila soli) a cele se to zaleje smetanou ("natas") a da se to zapect a je to uchvatne a vsichni, kdo za mnou prijedete, to musite povinne ochutnat. Obrazek tady, uznavam, ze to nevypada nikterak lakave :)


Jak jsem psala na zacatku, byla jsem dnes uplne zaskocena tim, jak moc jsem si pochutnala v menze za 2 eura. Uz predtim mi tam vzdycky moc chutnalo, ale dneska jsem poprve jedla rybu, o jejiz existenci jsem nemela tuseni. Jmenuje se velmi vtipne, PEIXE RABO NA BOCA, cesky "ocas v tlame", pze rybicka vypada, jako by se hryzala do ocasu. Vubec to je v menze sympaticke. Za tak malo penez dostanete polevku (coz je dalsi vec, kterou tady mam desne rada - obvykle variace na CALDO VERDE, husta zeleninova polevka, spis krem), pecivo, piti, hlavni jidlo, ovoce a dort. Dorty nejim, pze bych to uz nezvladla. Volne k dispozici je olivovy olej a ocet a ruzna dochucovadla, ktere nikdo nekrade. Sedi se a ji venku na zahradce. Akorat system je vtipnu a typicky portugalsky, Nejdriv musite vystat jednu frontu, kde zaplatite pani ty 2 eura a ta vam vyda SENHU - o fenomenu "senha" - listecek, casto z poradovym cislem, se nekdy rozepisu, je to tady vsude, v pekarnach, lekarnach,... - no a pak se musite vydat do dalsi fronty, kde si naberete jidlo a ten listecek jine pani odevzdate...
Abych to nezamluvila, fotka dnesni rybicky tady:



Mno a koukam, ze jsem se rozepsala, takze o belgicke veceri a hlavne mych spolubydlicich, ktere jsem vcera konecne poznala a jsou skveli (!!! fakt), priste. Za chvili mi prijdou holky na navstevu a Spanelky maji varit tortillas a tak vubec.

CO JE NOVEHO...

Takze co je noveho? Karneval uz nastesti skoncil, takze opet navrat do normalu. Sedim ve skole v Bibliotece, uz mi funguje internet (pani Maçã uz ma po dovolene:), takze se muzu zase plne soustredit na diplomku hura.
Uz jsem definitivne zvolila a konkretizovala tema ("Al Berto - o escritor Queer" nebo tak nak, to jeste upresnim), sehnala sekundarni literaturu, nakoupila dve knizky a nakopirovala nekolik clanku. Ted to jeste musim vsechno znova nacist a zacit psat. Trosku me rozhodilo, kdyz mi muj vedouci prace oznamil, ze uz u nas na portugalstine nebude takovy holubnik, jako byl doted (kdy jsem odevzdavala bakalarku 14 dni pred statnicema), takze pokud hodlam jit v zari, musim to odevzdat oficialne do 30.6. Takze na to mam presne 4 mesice, coz se stihnout da, ale fakt nad tim budu muset sedet denne, coz neni zrovna lakava predstava.

Taky jsem dneska byla cvicit, od 8 rano (!!!). To znamena, ze jdem musela vstavat v 6.30, coz je o dobrych 5 hodin driv, nez jsem tu vstavala doposud. Ale zvladla jsem to. Fitko je tady v univerzitnim kampusu, je to to nejlevnejsi, co se da v Lisboa sehnat, ale i tak to je v porovnani s CR dost drahe. Kdo chce chodit cvicit, musi zaplatit inscrição, coz je v podstate zapisne, v hodnote 20e. Pak si muze koupit karticku bud s 8 vstupy za 25e nebo s 12 vstupy za 30e. Vic se vyplati ta druha, ale zadrhel je v tom, ze ma platnost pouze mesic, tak to musime za ten mesic taky vychodit - coz vychazi 3x do tydne, to bude asi moje smrt. Jinak vyber je celkem rozmanity, dneska jsme byly na necem, co se jmenovalo Fit-ball, coz bylo v podstate posilovani na tech obrovskych nafukovacich micich. Pak je tu klasika, aerobik, step, spinning, joga, bodystyling, pilates, nejake tance (holky chodily na podzim na nejake brazilske tance a capoeiru, na to se celkem tesim)... Jeste jsem se ptala na bazen, chtela bych chodit plavat, ale vzdala jsem to, pze se opet musi platit nejake silene zapisne a potrebovala bych potvrzeni od kozare, ze nejsem infekcni, coz by tu trvalo vyridit tak mesic. Jo a jeste musi kazdy, kdo se do toho bazenu chce zapsat, uplavat 4 bazeny pred plavcikem, aby se asi jako ujistili, ze se tam dotycny neutopi. Portugalsko, no... :))

Jinak se mi taky dneska podarilo sehnat spunty do usi, pze jsem zjistila, ze v nasem byte je slyset uplne kazdy krok. Uz takhle to je des, a to tam jeste dva spolubydlici nejsou. Zato Belgican tam mam triclennou navstevu z Belgie, takze mi v hlave furt zni francouzstina. Jsou desne hlucni, ale zas privezli spoustu belgickych cokolad a piv a dneska mame pravou belgickou veceri (fakt me zajima, co to muze byt:)), tak jim to asi odpustim. Taky jsem prisla na to, ze v nasi kuchyni vladne naprosty komunismus, vsechno je vsech - normalne by mi to asi vadilo, ale vzhledem k tomu, ze 1) nevarim a za 2) nejsem schopna dojit do obchodu a nakoupit si nejakou zasobu, tak mi to docela vyhovuje, pze mam furt co jist. A v cem si vyprat.

PAR NOVYCH POSTREHU

- Prvni zadrhel. Sice jsem si behem jednohodne vyridila karticku do knihovny na filde i do Narodni knihovny (za 8e na rok, fuj), ani v jedne se mi na Macu nepodarila rozjet wifi.
Ve skole to snad pujde, akorat ze pani, ktera jedina umi nakonfigurovat Apple pocitace, mela dovolenou (klasika). Mela jsem se tam zastavit dneska dopoledne, ale to jsem jaksi po vcerejsim vecirku (viz. nize) nezvladla, takze snad v pondeli.
V narodni knihovne to byli kouzelne, nechala jsem si zavolat pracovnika z technickeho supportu, prisel asi sedesatilety pan a jak se blizil, byla videt jeho hruza v ocich. A rovnou mi rekl, ze Maçã (portugalsky jablko:)) vazne nezna a ze mi s tim nepomuze. (Pomohl, rekl mi, ze se mam rozhlizet okolo, ze obcas tam nekdo s Maçã studuje, tak za nim mam nabehnout a zeptat se, jak se to nastavuje. Bohuzel, vceram tam byly jen PCckari:))

- Vcera jsme mely damsky vecirek, je nas tady asi 7 Cesek, tak jsme se opily Jeropigou (sladke dezertni bile vino, neco mezi muskatem a portskym). Vsechny holky sly sporadane na posledni metro, krome me a Martiny - vydaly jsme se nesporadane do Bairo Alto, daly si po tech vsech vinech pivo, ktere mi Martina vylila na conversku, shodly sme se, ze je nam blbe a jely jsme taxikem ten necely kilak domu :)

- S tim souvisi dnesni uspesny den, kdy jsem misto konfigurovani wifi site na fakulte a nasledneho objevovani tematu na diplomku (viz. nize:) spala az do poledne (asi jedina vyhoda pokoje bez okna, muzu spat, s cimz mam teda v CR problem), dolezla jsem k Martine, kde jsme si daly Caldo verde, nejbajecnejsi vyprostovaci hustou zeleninovou polevku za euro. Pokracovaly jsme prochazkou na kavicku a dortik na jedne z mistnich teras s vyhledem na Lisabon. Pak jsme mely sraz s dalsi kamaradkou Ceskou a vybiraly jsme masky na zitrejsi karneval. Vybraly jsme a jsou dokonale, teste se na fotky! Nasledovala prochazka po jeste probihajicich slevach. Fakt bajecny den :D

- K te diplomce... no radsi ne, az priste, nechci si kazit dobrou naladu.

Takze ted relaxuju doma, patek nepatek, pze zitra rano jedem do Belemu cist do parku a u toho se opalovat a vecer je KARNEVAL!

ALFAMA A FADO

No a protoze nechci, aby tenhle blog byl jenom o tom, kolik stranek diplomky jsem uz napsala, pripadne kolik piv jsem uz vypila v Bairo Alto, obcas vlozim nejakou vzdelavaci vlozku :)
Jak jsem psala v predchozim prispevku, bydlim ve ctvrti Alfama. Je dost paradoxni, ze 5min chuze od nalestene lisabonske Baixa (=Downtown) plne restauraci, fastfoodu a obchodu vsech znamych svetovych znacek, se nachazi neco, co je uplne vytrzene z reality. Je to jako byste se ocitli v jinem svete, mozna i zpatky v minulosti. V minulem prispevku byl odkaz na clanek o Alfame z Reflexu, tady jsem narazila na jiny, strucnejsi KLIK

A kdyz se rekne Alfama, je k tomu potreba dodat taky "Fado", ktere se prave v Alfame narodilo. Fado je typicky porugalsky hudebni styl, ale neni to jen hudba, ma to presahy az do filosofie, vyjadruje stav portugalske duse. Existuje jeste fado z Coimbry, ale tim se ted nechci zabyvat. Lisabonske fado pochazejici z 19.stoleti je charakteristicke tim, ze je zpivano obvykle jednim zpevakem (v dnesni dobe jim muze byt i zena), ktery je doprovazen kytarou. Nazev pochazi z latiskeho fatum, osud. Ted si vypomuzu wikipedii, kde to pekne charakterizovali za me:
"Portugalsko zpívá, když má chuť plakat – tak by bylo možno charakterizovat fado, zpěv s kytarovým doprovodem, který ztělesňuje dlouhou tradici portugalské lidové hudby a poezie. Fado je silně melancholický, emocionálně zbarvený styl, připomínající blues, především ale hudební baladové formy afrobrazilského původu jako fofa, modinha a lundum. Ve fadu se odráží, čemu se portugalsky říká saudade – tedy jakási melancholie, stav osudnosti a stesku, kombinovaný s fatalismem."

Pro predstavu pridavam video, kde si muzete poslechnout fado a prohlednout fotky Alfamy:

PRIMEIROS DIAS

Zdravim z Lisabonu!
Zalozila jsem tenhle blog, protoze mi to prijde jako nejjednodussi zpusob, jak Vas vsechny informovat o tom, jak se tady mam.
Takze, mam se skvele. Fakt skvele. Kdo nechce cist dal, nemusi, nic jinyho se nedozvi.

Vezmu to poporadku. Cesta sem byl zatim jediny vopruz, co nastal. Vyjela jsem z Brna v nedeli v 15h., protoze to je posledni bus na letiste a nic dyl uz nejede. V 18h. jsem uz stepovala ve Vidni, kazdou chvili kontrolovala platnost obcanky a pasu, kdyby nahodou:) Odletat jsme meli ve 21.30, ale na check-inu mi oznamili, ze budem na odletu opozdeni o 2 a pul hodiny. Ve zkratce, odletli jsme az v 1 rano, pristali o pul4 ceskeho casu (tady je o hodinu min), chudak Martina se nevyspala a musela na me cekat. Prijela jsem k holkam za 7e taxikem z letiste, daly jsme si dva panaky hruskovice na dobrou noc a byla jsem tuha.

A druhy den se stalo neco na Portugalsko neuveritelneho. Kdo trosku zna zdejsi pomery, bude chapat, o cem mluvim. Behem jedineho dne jsem si stihla zazadat o litacku na MHD (ne, tady to nedelaji na pockani, ale do 24h), koupit si portugalskou simku (kdo jeste nema me tel.c. tak +351961412406), obejit dva byty, jeden z nich si vybrat, zaplatit najem a jit to s holkama zapit do uplne uzasneho nove objeveneho baru na Sta. Apolonii (o tom nekdy jindy).

Takze vcera jsem se stehovala. Nebudu to protahovat, muj pokoj je hruza. Nema okno, jen svetlik, je tu akorat madrace, psaci stolek, skrin a elektricke topeni (!!!). Jenze:
1. nachazi se na naprosto perfektnim miste. Mam to 5 min pesky do uplneho centra Lisabonu, 10 min pesky k Terce a Martine a je to v krasne a velice svebytne ctvrti, co se jmenuje Alfama. Pro ty, kdo to zajima, pridavam vystizny clanek o fenomenu Alfama, ktery vysel nekdy loni v Reflexu TADY. Na metro to mam asi 2 min pesky dolu po schodech (kdyz se vracim, tak 15 min nahoru po schodech:))
2. spolubydlici vypadaji zatim velmi sympaticky, teda alespon 50 % spolubydlicich. Bydli tu jeste dve Spanelky, jeden francouzsky mluvici Belgican a jeden Francouz. Se Spanelkama jsem jeste nemela tu cest, protoze v pondeli letely na tyden na Madeiru, ale kluci jsou v pohode.
3. a to nejdulezitejsi, cena. Mam ponekud omezene stipko, proto to bylo nejdulezitejsi kriterium pri vyberu. Platim za to 150e se vsim vcetne internetu. To je dokonce jeste min, nez jsem platila pred 3 lety v Coimbre. (Je to kvuli tomu oknu, zbytek osazenstva tu plati o 100e vic) Je neuveritelne, ze se mi neco takoveho na takovem miste v centru podarilo sehnat. To okno by se sice hodilo, ale vzhledem k memu programu, co tu budu muset delat, to tady beru jako nocleharnu, nehodlam tu travit vic casu, nez je nezbytne nutne (=spanek). Normalni cenova situace ve vetsine erasmackych bytu je takova, ze pokoj stoji 250e, kdyz to je prumer, a kolem 300e, kdyz to je neco lepsiho. Ja jsem tudiz usetrila 100e za mesic, coz je treba 100 piv v Bairo Alto (= ctvrt v centru, kam se chodi parit, neco jako Stodolni) nebo taky polovina letenky na Azory, kam bych jeste krome Madeiry rada zaletela.

Jeste jsem toho mela na srdci spoustu, ale uz me to neba, tak pokracovani priste. Mel by tady nekde na blogu byt dostupny odkaz na Picasa fotky - zatim jsem jich tam dala jen par z dneska, omluvte kvalitu, je to foceny mobilem, nemuzu najit nabijecku na fotak :)
Pro jistotu, ty fotky jsou tady http://picasaweb.google.com/nikola.sterbova/LisboaPrimeirosDias#
ATE JA!